Příprava na svátosti
Příprava na svátosti
Křest dětí a dospělých
Křest je první ze sedmi svátostí církve, je vstupní branou k životu z víry. Otevírá cestu k Božímu království, je základem, bez něhož nelze dál stavět duchovní život. Jako všechny svátosti i křest ustanovil sám Ježíš, když apoštolům přikázal: "Jděte, učte všechny národy a křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého!" Pouze pokřtěný člověk může přijímat další svátosti. Člověk křtem přijímá dar víry a stává se křesťanem. Křtem se člověk narodí pro věčnost, pro prostor bez času. Víra, kterou ve křtu přijímáme, nás učí projít tímto životem tak, abychom se nemuseli bát smrti.
Křest se uděluje dětem i dospělým. U křtu dětí je důležitá víra rodičů a kmotra/y/ů. (jeden z rodičů musí být pokřtěný, kmotr/a musí byt biřmovaný) Před křtem dítěte (pokud není v nebezpečí smrti), musí rodiče projít přípravou, která akcentuje důležité aspekty svátosti křtu. Pokud uvažujete o křtu dítěte, je dobré co nejdříve zajít na faru křest domluvit a to minimálně 1 měsíc předem v úředních hodinách. Zpravidla se křtí ve farním kostele při nedělní mši svaté - ve výjimečných případech i v jiném kostele.
Křest je zvláštním způsobem spjat s vírou. Zárukou toho, že dítě bude vychováváno ve víře, je zde víra rodičů a kmotrů. Samotná víra nestačí, ani samotný křest nevede člověka k Bohu. Člověk musí za svým křtem stát a křestní akt potvrzovat slovem a skutkem. Kde nejsou předpoklady pro výchovu k víře, nesmí být ze strany církve křest udělen. Podle církevního práva je ke křtu dětí potřeba souhlas rodičů nebo alespoň jednoho z nich a dále opodstatněná naděje, že dítě bude vychováváno v katolickém náboženství; jinak se křest odloží. I v církevně uzavřeném manželství s nekatolíkem nebo nepokřtěným se katolická strana zavázala, že se bude snažit rozvíjet svou víru a žít podle ní, že udělá všechno, co bude moci, aby děti z tohoto manželství byly pokřtěny a křesťansky vychovány. Sňatek rodičů není přímo nutnou podmínkou křtu.
Při domluvě na faře se dozvíte, jaké dokumenty je třeba přinést a jaké formality vyřídit (většinou se vyžaduje rodný list dítěte, potvrzení o křtu rodičů, popř. souhlas se křtem od faráře místa kanonického bydliště, pokud se křtí jinde, potvrzení o biřmování kmotra).
Eucharistie
Ke svatému přijímání máme přistupovat co nejčastěji, nejlépe při každé mši svaté. S tím souvisí také možnost přípravy ve svátosti smíření, ke které je možné přistoupit půl hodiny před každou večerní mší svatou nebo po osobní domluvě. Kdo se ze zdravotních důvodů nemůže zúčastnit mše svaté v kostele a tam přijmout svaté přijímání, má si v rámci pravidelných návštěv zavolat kněze. Vhodným doplněním je sledování mše svaté přes Radio Proglas nebo na TV Noe. Tyto přenosy jsou určeny právě pro ty, kteří již sami do kostela přijít nemohou, nikoliv však pro ty, kteří mohou přijít.
Každý rok se na přijímání eucharistie připravují děti ze třetích tříd. Výuka ve škole je součástí přípravy, která probíhá také v kostele a na faře. K přípravě je třeba dítě rodiči přihlásit (přihlášky se rodičům nabízejí v roce, kdy jejich dítě navštěvuje druhou třídu). Součást přípravy dětí je i příprava pro rodiče. Možnost připravit se na tuto svátost mají i starší děti a dospělí.
Svátost manželství
"Bůh stvořil člověka ke svému obrazu; stvořil je jako muže a ženu... Proto muž opustí svého otce i svou matku a přilne ke své ženě a stanou se jedním tělem" (Gen 1,27; 2,24). Manželský pár je obrazem Božím: muž a žena, nejenom muž a nejenom žena, ale oba dva. Takový je obraz Boha: láska, Boží smlouva s námi je znázorněna smlouvou muže a ženy. A to je velmi krásné! Jsme stvořeni, abychom milovali, tedy jako odlesk Boha a Jeho lásky.
Svatba v kostele není pouhým formálním právním aktem, ale znamená něco mnohem víc. Je svátostí. Skrze tuto svátost manželství Bůh vstupuje mezi milující pár, aby ho posvětil a pomáhal jim v letech společného života. Manželství chtěl, naplánoval a dal k němu podnět sám Bůh. A je toho svědkem.
Základní příprava k sňatku probíhá společně na faře. Součástí přípravy jsou také setkání s manželskými páry. Domluvte si svou svatbu dřív, dokonce už tehdy, když ještě nevíte přesný termín vaší svatby! Nejlépe půl roku předem. Nejpozději ale tři měsíce předem.
Manželství mohou uzavírat ti snoubenci, z nichž alespoň jeden je pokřtěný v římskokatolické církvi. Svátost manželství mohou přijmout i ti, kteří doposud byli sezdáni jenom na úřadě.
Svátost smíření – svatá zpověď
Nazývá se svátost obrácení, protože Ježíšovu výzvu k obrácení, návrat k Otci, od něhož jsme se vzdálili hříchem. Nazývá se také svátostí pokání, protože posvěcuje osobní i církevní proces obrácení, lítosti a zadostiučinění křesťana hříšníka. Ti, kdo přistupují ke svátosti pokání, dostávají od Božího milosrdenství odpuštění urážek, kterých se proti Bohu dopustili, a zároveň se smiřují s církví, kterou zranili svými hříchy a která svou láskou, příkladem a modlitbami pracuje na jejich obrácení. Když kněz uděluje svátost pokání, plní službu dobrého pastýře, který hledá zbloudilou ovci, anebo službu dobrého samaritána, který ošetřuje rány, který čeká na marnotratného syna a přijímá ho při jeho návratu. Kněz je znamením a nástrojem milosrdné Boží lásky k hříšníkovi.
Kdo může přijmout svátost smíření?
Každý pokřtěný, který s lítosti předkládá Bohu své viny a s nadějí hledá jeho milosrdenství. Vrátit se do společenství s Bohem, když jsme ho ztratili hříchem, je proces, na jehož počátku je milost Boha plného milosrdenství a starostlivého o spásu lidí. Je třeba prosit o tento vzácný dar jak pro sebe, tak i pro druhé.
Příležitost ke slavení svátosti smíření je v naší farnosti půl hodinu před každou mší svatou. Každý měsíc ve středu před prvním pátkem se zpovídá po celý den od 8-18 hod. a rozpis zpovědníků je na vývěsce. Zpověď je také na první pátek 15-18 hod. Dále před Vánocemi a Velikonocemi také během dne podle ohlášek. Je možné se také domluvit s konkrétním knězem osobně.
Svátost pomazání nemocných
Nemoc a utrpení patří k nejzávažnějším problémům, které podrobují lidský život zkoušce. V nemoci člověk zakouší vlastní bezmocnost, vlastní meze a svou ohroženost. Nemoc může vést k úzkosti, k uzavření se do sebe, někdy dokonce k zoufalství a vzpouře proti Bohu. Může však také napomáhat člověku k větší zralosti, pomoci mu rozlišit v jeho životě, co není podstatné, aby se zaměřil na to, co je důležité.
Církev věří a vyznává, že mezi sedmi svátostmi existuje jedna svátost určená zvláštním způsobem k tomu, aby posilovala ty, kteří jsou postiženi nemocí: pomazání nemocných.
Svátostí pomazání nemocných a modlitbou kněží doporučuje celá církev své nemocné trpícímu a oslavenému Pánu, aby jim ulehčil a zachránil je. Základní milostí této svátosti je milost útěchy, pokoje a odvahy, aby člověk překonal potíže, které působí vážná nemoc nebo slabost stáří. Skrze milost této svátosti dostává nemocný sílu a dar spojit se mnohem důvěrněji s Kristovým utrpením. Nemocní, kteří přijímají tuto svátost a „dobrovolně se přidružují ke Kristovu utrpení a k jeho smrti.“
Ježíš nemá jen moc uzdravovat, nýbrž i odpouštět hříchy: přišel uzdravit úplně celého člověka, duši i tělo; je lékařem, jakého nemocní potřebují. Jeho soucit se všemi trpícími jde tak daleko, že se s nimi ztotožňuje: „Byl jsem nemocen, a navštívili jste mě.“ (Mt 25,36)
Kdo může přijmout svátost pomazání nemocných?
Pomazání nemocných není svátostí jen pro ty, kdo se ocitli v krajním ohrožení života. Proto je příhodná doba pro její přijetí jistě už tehdy, když věřící začíná být v nebezpečí smrti pro nemoc nebo stáří. Vhodné je přijmout tuto posilu v případě závažné operace, nebo náhlého zhoršení zdravotního stavu.
V případě zhoršení zdravotního stavu Vašich blízkých se pokládá volání kněze za jednu z důležitých povinností křesťanské lásky. V záležitosti smíření člověka s Bohem a jeho posily na cestu k věčnosti je třeba překonat každý ostych a nerozhodnost. Na faru je možné z tohoto důvodu volat kdykoliv.
V naší farnosti se uděluje tato svátost společně všem, kteří o to požádají při sobotní bohoslužbě v blízkosti památky Panny Marie Lurdské (11.2), kdy slaví církev Světový den nemocných. Tato svátost je také příležitostně udělována při pravidelných měsíčních návštěvách nemocných duchovním správcem. O takovéto pravidelné návštěvy lze pana faráře požádat. Požádat o udělení svátosti nemocných lze také kdykoli osobně nebo telefonicky na farním úřadě. Běžné navštěvujeme i nemocnici, kde také působí kaplanka paní Lenka Topolánová, která může návštěvu kněze zprostředkovat. Prosíme, neodkládejte udělení této svátosti vašim blízkým.
