Historie a památky

 

DĚKANSKÝ CHRÁM SV.JANA KŘTITELE V ŠUMPERKU

               Je svázán svými dějinami s počátky města někdy v 70. letech 13. století. Předpokládáme, že byl nejprve postaven presbytář v raně gotickém slohu ještě ve 13. století. Důkaz o tom podávají dvě sanktuária v jeho zdech, která sloužila k uchovávání kalicha a posvátných olejů. Chrám s klenutým kněžištěm (snad křížovou klenbou) se dočkal i dokončení chrámové lodi, která měla rovný trámový strop.

Věž kostela byla postavena později, ještě však v 1. pol. 14. století. Tomuto datování odpovídá vzhled jejího přízemí, které je zaklenuto křížovou klenbou na žebrech. Žebra dlátovitého profilu nasedají na konzoly, jež mají tvar stylizované lidské hlavy. Další dvě patra věže jsou přístupna točitým schodištěm, které je provedeno v síle zdi věže. V prvním patře najdeme za gotickým portálem klenutou komoru, ve druhém patře věže končí její středověká část a stavba pokračuje méně masivním zdivem barokním. Věž nebyla původně součástí kostela, náležela městu, které v jejích útrobách uchovávalo listiny, právní dokumenty i veškerý cenný majetek. Dále byla věž používána ke strážní službě a někdy i jako šatlava. Patrně až do šestnáctého století sloužila věž městu a po výstavbě radnice byla přenechána kostelu. 

Podoba kostela byl díky požáru v roce 1513 změněna. Věž dostala nový vzhled zastřešení v podobě třinácti věžiček. Byla postavena jižní kaple sv. Kříže a kněžiště bylo nově zaklenuto. Další požár téměř zničil město i s kostelem v roce 1669. Kostel tak začíná získávat současný vzhled. Stavební úpravy probíhaly v několika fázích. Kostel byl v kněžišti zaklenut valenou klenbou s lunetami. Chrámová loď je oddělena vítězným obloukem. V roce 1767 věž dostala dnešní cibulovou báň, což zřejmě souviselo s pořízením nového zvonového fondu. Před rokem 1768 byla přistavěna i severní kaple sv. Rodiny a půdorys chrámu tak získal podobu latinského kříže.

V roce 1804 byla přistavena dnešní sakristie s oratoří (upravovaná ve 20. letech 19. století). Roku 1843 vzniklo dvouramenné zastřešené schodiště ke vchodu do kostela a r. 1860 přístavek nad nástěnnými malbami Poslední večeře Páně a Kristus na Olivetské hoře, které vytvořili malíř Josef Ringelhahn z Lanškrouna a šumperský Václav Wurian(Burian). 


PRESBYTÁŘ

        Oltářní obraz (Křest Páně) byl pořízen děkanem Kryštofem Aloisem Lautnerem v roce 1680. Jeho současná podoba pochází z r. 1818, kdy byl přemalován Antonem Floriánem Gerschem. Hlavní oltářní tabernákl ze šedé žuly byl pořízen v roce 1834. Zhotovil jej Cyril Kutzer z Loštic. Za pozornost stojí obraz Panny Marie-Ochránkyně města Šumperka od akad. malíře Karla Brachtela (předlohou obraz rovněž šumperského rodáka Josefa Keila-nyní vystaven v OVM). Uměleckým dílem jsou vyřezávané chórové lavice ze začátku 17. století s heraldickými kartušemi města. Fresková výzdoba kleneb a stěn presbytáře od uničovského Ignáce Oderlického pochází z roku 1755. Znázorňuje cyklus ze života sv. Jana Křtitele i figury čtyř evangelistů. Emírovou kazatelnu zhotovil v roce 1840 stolářský mistr Mück ze Žlebu u Hanušovic. Figurální vitráže zleva znázorňují sv. Josefa pěstouna, sv. Františku Římskou a sv. Annu s P. Marií. Současná úprava liturgického prostoru byla realizována v letech 1969-1970.


KAPLE SVATÉ RODINY

        Původně se zde nacházely oltáře dva. Současný empírový oltář pochází r roku 1805. Je dřevěný, jeho polychromie imituje mramor. Oltářní obraz (1760) znázorňuje sv.Annu Samotřetí. Na podstavci stojí plastiky svatých Petra a Pavla, apoštolů. Oltář zhotovil po roce 1830 slezský řezbář Bernard Kutzer. Z druhého oltáře zachován jen oltářní obraz sv. Floriána s pozdějším ztvárněním veduty města. Autorem obrazu je Anton F. Gersch  (1819).

        Patronem města Šumperka se stal sv. Theodor z Amasye (římský voják, mučedník 4. století). Jeho ostatky byly převezeny v roce 1760 do Olomouce a poté jej 9. dubna téhož roku slavnostně přivítali šumperští měšťané, zástupci cechů a duchovenstvo. Podle pověsti byl při této slavnosti zachráněn život mladého chlapce. Ostatky byly umístěny do skleněné rakve. Relikvie je uložena v bohatě vyšívaném barokním oděvu. Vitráže znázorňují sv. Ottýlii, sv. Rozálie a sv. Barboru. Vitráže zhotovila brněnská dílna Jana Říhy v roce 1913.

 

KAPLE SVATÉHO KŘÍŽE

        Monumentální sousoší Golgoty zhotovil již zmíněný Bernard Kutzer v roce 1850 včetně plastik Panny Marie a sv. Jana. Původní obraz ze zrušeného oltáře znázorňuje zpověď královny Žofie a sv. Jana Nepomuckého. Jejím autorem je rovněž Anton F. Gersch (1819). Okenní vitráže znázorňují sv. Františka z Assisi, sv. Karla Boromejského a sv. Valentina.

 

CHRÁMOVÁ LOĎ

Soubor 14 obrazů Křížové cesty byl pořízen v roce 1851. Na ztvárnění výjevů se podíleli malíři J.  Ringelhaan a V.  Wurian. Vitráže znázorňují sv. Terezii a sv. Alžbětu Durynskou, insignie Srdce Ježíšova a Srdce Panny Marie. 

                                        
                                                                               VARHANY    

Současné varhany zdobí kůr kostela od roku 1897. Nahradil tak postupně nástroje z let 1671, 1768 (Joh. G. Schwartz?), 1887 (K. Kuttler). Varhanní mechanický nástroj s kuželkovou vzdušnicí a romantickou dispozicí zhotovil Karel Neusser z Nového Jičína pod patronátem knížete Johanna II. z Liechtensteina (levá kartuše varhanní skříně), který na tento nástroj poskytl sumu 1 200 K rakouské měny. Varhany stály úhrnem 4 577K. Měly ve dvou manuálu a pedálu 23 znějících registrů.

V  roce 1965 byl nástroj přestavěn n. p. Varhany Krnov v duchu barokních tradic. Současná dispozice nástroje (11-8-4) byla upravena v jubilejním roce 2000.

 

ZVONY

Z původního historického fondu se nám dochovaly jen zvony sanktusníků nad bočními kaplemi. Starší z nich, umíráček (ø 39cm, 75 kg) v jižním sanktusníku, byl ulit v roce 1728. Pozdvihovánek (ø 60cm, 130 kg) ve věži severní ulil olomoucký zvonař Wolfgang Straub r. 1842.

Válečným rekvizicím v obou světových válkách padly za oběť všechny zvony věže kostela. Ve zvonové stolici jsou dnes instalovány zvony, které byly zavěšeny po roce 1945:

·         zvon sv. Antonína (cca 120kg) byl ulit v r. 1933 pro neznámou lokalitu Rudolfem Pernerem z Českých Budějovic

·         zvon sv. Vintíře (Günthera) a sv. Jana Křtitele (cca 100kg) byl ulit v r. 1927 jako nadační zvon pro novou kapli sv. Anny v Horním Bohdíkově-Žárové (1929).